O knize řekli:
"Tak dobrou českou teologickou knihu jsem už dlouho nečetl. Je intelektuálně na výši, a přitom je srozumitelná i prostému člověku, který nepřičichl k teologickému vzdělání. Věnuje se tématu, které ledaskoho zajímá;věřím, že ji snad každý přečte s užitkem, a přitom není podbízivá. Je velmi kritická, ale přitom si všímá silných stránek těch, které kritizuje. Je přehledná, a přitom ne schématická nebo školometská." Dan Drápal (celou recenzi najdete v říjnovém čísle Života víry)
"Uzdravení Božím zásahem je jedním z nejpůsobivějších zážitků křesťana. Potvrzuje mu Boží existenci, prokazuje Boží moc i dokládá Boží zájem o jednotlivého člověka, o jeho tělo a o jeho každodenní pozemský život."
Velká hodnota zážitku uzdravení pro duchovní život křesťana i pro jeho misijní působení je důvodem pro hledání teologie uzdravování, tedy obecného modelu Božího uzdravování, z něhož by bylo patrné, za jakých podmínek k uzdravení dochází a jaké jsou způsoby, jak toto uzdravení získat.
Snad to nebude znít příliš dramaticky, když řeknu, že především pro faráře, kazatele a ostatní církevní pracovníky jsou teologie uzdravování náročným tématem. Někteří rychle a nekriticky přijímají myšlenky různých "uzdravovatelů," jiní hledí na teologie uzdravení od počátku s podezřením jako na nebezpečí pro hloubku evangelijní zvěsti. Tyto osobní preference a předpoklady samozřejmě nelze přehlížet, ale je možné informovat o teologiích uzdravení natolik fundovaně a podnětně, aby to přineslo zásadní obohacení na všech stranách. Přesně to se - podle mého názoru - podařilo Pavlu Hejzlarovi. Zdeněk Vojtíšek (celou recenzi najdete na webu Christnet a v listopadovém čísle Brány)
